774 050 413

Místo klinického psychologa v psychosomatice

V listopadovém čísle časopisu Vesmír vyšel článek Ludmily Trapkové "Místo klinického psychologa v psychosomatice" Kompletní článek je k dispozici zde a my ze článku vybíráme tuto část:

Kdo je to psychoterapeut ve zdravotnictví?

Psychoterapeut se postgraduálně vzdělává a zraje možná až dalších osm let po absolutoriu vysoké školy v základním oboru, ať už v některém z humanitních oborů, nebo v některém kmeni medicíny. Nelze tedy očekávat, že počet psychoterapeutů naroste skokem ze dne na den. Naznačíme nadějnější řešení, pokud by o ně zdravotnictví stálo.

 Někteří psychologové mimo zdravotnictví se už desetiletí, někteří od minulého režimu, z vlastního entuziasmu a na vlastní náklady vzdělávali v psychoterapii, kterou také kvalitně provozují. Protože však nesplňují formální podmínky práce ve zdravotnictví, odcházejí k nim pacienti, na něž se ve zdravotnictví nedostalo. Tím opouštějí zdravotnictví a přecházejí do sektoru, kde si toto „poradenství“ (neboť mimo zdravotnictví není právně korektní používat termín „terapie“) jako klienti musí platit. Není třeba připomínat, že si to mohou dovolit jen bohatší vrstvy obyvatelstva. A to vše i přesto, že v zahraničí mají zdravotní pojišťovny spočítáno, že se psychosomatická léčba a psychoterapie vyplácí i ekonomicky.

Mezi zdravotnickými a nezdravotnickými psychoterapeuty trvá od počátků institucionalizace psychoterapie v devadesátých letech napětí. Už pětadvacet let nám totiž v ČR chybí zákon o psychoterapii, který by právně definoval psychoterapeutickou profesi a podle kterého by byli také pacienti či klienti právně chráněni před nevědeckými postupy v léčbě, v extrémním případě proti šlendriánu a obchodu se zdravím.

Napiš komentář

Post comment as a guest

0

Upekli jsme pro Vás koláčky (cookies), aby byly naše stránky pro Váš prohlížeč snadno stravitelné.